**Pořád dokola**

17. října 2009 v 21:32 | LuciQ |  >>Jednorázovky<<
Tohle je taková divná jednorázovka, byla jednou z prvních.. nebo možná první xDD

.............................................................................................................................................................
***1.část ***

Misaki je tichá 16-ti letá dívka, která nemá ve svém životě zrovna velké štěstí. Žije s matkou sama v rodinném domě. Táta jí umřel když jí bylo 6 let. Ve škole není vůbec oblíbená, tudíž nemá žádné kamarády a většina lidí jí úplně ignoruje. A někdo jí zase díky její postavě nenechá na pokoji. Misaki není zrovna moc bohatá, takže nemají ani nějaký veliký a luxusně vybavený dům.
Dne 11.dubna slaví Misaki narozeniny. Dárek dostala jen od maminky. Táta a všichni příbuzní jí zemřeli. "Děkuju mami" poděkovala Misaki mamince za dárek. Byla to knížka a bačkory. "Není zač zlato" řekla jí maminka a objala ji.
Další den ve škole si musela od holek vyslechnout urážlivé připomínky. "Konečně domu" řekla si hned jak zazvonilo. Uklidila sešity do tašky přes rameno a odešla. Před školou si jí však odchytili frajírci ze školy. "To snad ne" řekla si a šla dál, že je nevidí. ,,Ale koho pak to tu máme." Řekl jeden z kluků. ,,To je Misaki!" přidal se další. ,,Ty si měla včera svátek co? Tak já bych měl pro tebe jeden dárek." Řekl jeden z nich a přitom si držel poklopec. Misaki se na ně znechuceně podívala. Najednou jí někdo chytil ze zadu a začal osahávat.
"N-nech mě!!" pokoušela se mu vyklouznout. Okolo nich se seběhla skupinka holek.
"Ty couro!" začaly jí nadávat. Jeden z kluků jí začal pomalu zajíždět pod kalhoty. Holky co stály okolo se smály a kluci se šli přidat. "Ne, prosím nechte mě!" hýbala se jak jen mohla, aby se z toho dostala.
Na chvilku jim utekla, ale holky jí chytly. Seběhl se kolem nich kroužek, takže je nikdo z lidí neviděl co dělají. Jeden kluk jí rozepl podprsenku, druhý jí rozepnul kalhoty a svalil na zem. "Ne nechte mě!" křičela na ně. Podívala se na lidi kolem ní. Na partu kluků a holek. Začala jí bolet hlava. Skoro omdlela když…. "Hej!" křikl nějaký kluk a roztrhl kroužek. Misaki tam bezmocně ležela s přivřenýma očima. Kluk se podíval na všechny kolem Misaki. "Ste blbí!?" křikl na ně. Obrátil pohled na holky. "A-ale Katsuro-kun…"koktala jedna z dívek. "T-to byla j-jen sranda." Pokoušela se tvářit nevinně. "Vy-Vy ste banda pitomců!" křikl a pomohl Misaki vstát. Misaki si zapla kalhoty a podprsenku. Katsuro jí vzal do náručí pryč a Misaki celá vysílená a unavená, usnula.
"Kde to sem?" řekla Misaki, když se probudila. Tohle není škola, ani domov. Tak kde to teda je? "Jsi u mě doma." Řekl jí Katsuro. Misaki nemohla věřit svým očím. Krásný, hodný, milý a také velmi oblíbený kluk seděl nad ní.
A dokonce byla i u něj doma. ,,K-Katsuro-kun." Řekla slabým hlasem. Katsuro se usmál. "Seš ještě hodně slabá. Spi." Pohladil jí po vlasech. Misaki se pohnuly koutky úst do mírného úsměvu a usnula.
Po dvou hodinách spaní se Misaki probudila už čilá jako rybička. Vstala a vyšla z pokoje ve kterém ležela. "Už jsi vzhůru?"řekl Katsuro s nezakrývanou radostí. "Jo" usmála se na něj Misaki. "To sem rád" "Vidim"usmála se. Katsuro jí úsměv oplatil. Podíval se z okna. "Je tam hezky. Nechceš jít ven?" zeptal se Misaki. Misaki se na něj podívala. "Já..promiň, ale musím jít domu. Mamka mě neviděla celý den." Vysvětlila mu Misaki. "Aha..chápu." zesmutněl. "N-ne! Já ti fakt říkám pravdu. Nebyla jsem za tu celou dobu doma." "A co mobil?" "Ano jo.." Misaki se zasmála. Jenže…. "No..tak o asi těžko, když ho nemám." "Ti magoři!" naštval se Katsuro. Misaki tam stála a dívala se na něho, jak se rozčiluje. "Nezbývá nám nic jiného než si pro něj zajít." Katsuro kývl.

Když tam dorazili pořád tam stáli. "Dejte sem ten mobil" "Ale copak. Misaki se sem bála jít sama co." "Jí nech být!" "A to jako proč?!" vstal z lavičky. "Hele nech Katsuro-kun být jo?" řekla jedna z dívek tomu klukovi. "Katsuro-kun..nechceš někam jít? Zajistím aby ti ten mobil vrátil." Začala se dotírat jedna z dívka. Katsuro se jí vytrhl z objetí a dal jednomu z kluků pěstí. "Vole co to děláš?" "Naval ten mobil!!" Katsuro už začala řvát. Jeden z kluků mu to pěstí oplatil. A v tu chvíli začala rvačka. "Nechte toho!" křičela Misaki z plných plic. "Prosím!" "Kluci nechte ho!" křičeli holky.
Po bitce byla Misaki u Katsura doma. "Neměl si se s nimi prát." Říkala mu. "Oni si to zasloužili." "Ale nemusel si mít takovej velkej monokl." "To je pravda…" přiznal. "Ale zase je dobrý, že mě ošetřuje tak krásná holka" řekl a usmál se. Misaki mu úsměv oplatila. V tu chvíli jí zazvonil mobil.

"Ahoj mami, promiň že jsem se neozvala." "Dobře, to nevadí. A kde jsi?" ozvalo se z druhého konce. "Jsem u kamarádky" řekla. "Aha dobře. A kdy přijdeš domů?" "To nevím tak za 2 hodiny" "Dobře. Ahoj" "Ahoj" rozloučila se a zavěsila. "Mamka má o tebe asi strach co." "Jo to má. Jsem jedináček." "Aha..tak to chápu." Misaki se usmála. "Au!" "Promiň" omluvila se mu Misaki. "Dobrý" mávl rukou. "Půjdem ven? Teda jestli se za mě nebudeš stydět…když mám toho monokla." Zeptal se jí Katsuro. Misaki se usmála. "Klidně" kývla. Katsuro se usmál. "Tak jdem" řekl, obul se a vyšli. "A kam vlastně půjdem?" zeptala se Misaki. "Hmmm..asi do cukrárny." "Jenom?" "Jak jenom? Víš jak to tady maj drahý?" zaxichtil se. "No jo, no jo už mlčim" sklopila hlavu. Katsuro se potichu zasmál.
V cukrárně byla velká fronta tak si počkali venku. "Šmarja ty lidi si nekupujou nic jinýho než zmrzliny." Řekla když uviděla několik lidí chodící za sebou se zmrzlinou. "Já si jí chtěl taky koupit." "Jo to já taky" přiznala Misaki a oba se zasmáli.
Když už tam fronta nebyla, šli si něco koupit. Misaki si vybrala 2 kopečky čokoládové zmrzliny a 2 lízátka a Katsuro si vybral 2 kopečky vanilkové zmrzliny a 2 pendreky. "Mňam ta je dobráá" libovala Misaki. "Jo to je" přidal se Katsuro.
Po dvou hodinách chození po náměstí a parku se rozhodli jít
domů. "Díky poděkovala Misaki. "Taky dík." "Za co?" nechápala Misaki. "Za všechno" řekl Katsuro po dlouhém rozmýšlení. Misaki se usmála, mávla rukou a zmizela za dveřmi jejich domu.

"Ahoj mami" pozdravila mamku. "Ahoj Misaki. Tak jak bylo?" vyptávala se, "Ale jo, dobře." Její mamka se usmála. Misaki šla nahoru si dělat úkoly. Poté si připravila tašku, navečeřela, umyla a šla spát.
Příští ráno zazvonil Misaki mobil. "Jakej magor" mnula si oči. Koukla se na displej a tam neznámé číslo. "Ano" řekla ospale. "Vstáááááááááávej ty lenoooooooooooochuuuuuuuuu!" zařval jí někdo.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!" vykřikla a sletěla z postele. Z telefonu se ozval smích. "Proboha Misaki to sem já Katsuro" smál se. "Katsuro!!! Jak máš moje číslo?" "To víš tajný zdroje.." vysvětlil jí. "Hm..a co si chtěl?" "No aby vstala.." "A proč?" "Se podívej kolik je hodin." "Hm..7:30!!!!!!" Misaki to zavěsila. Rychle na sebe něco hodila, vyčistila zuby, udělala svačinu, učesala a šla. Před vchodem spatřila známou osobu. Ta osoba se jmenuje Katsuro. "Co tady děláš?" "Co asi…čekám.." "Aha.." Katsuro se usmál. "Jak se můžeš takhle po ránu smát" "Já jsem vstával v 7 hodin a ne až teď" vyplázl jazyk. "Haha vtipný…"Misaki zakroutila očima.
"Ale ale..koho pak to tady máme?" slyšeli známý hlas. "To snad ne" řekla si pro sebe Misaki. "Ahoj drahoušku." Řekl jeden z kluků. "Dej od ní ruce pryč!" řekl Katsuro. "Ále a má i svého bodiguarda Katsura. No tentokrát vám to ale neprojde!" křikl jeden z nich a vrazil Katsurovi pěstí. "Katsuro!" křikla Misaki. "Ale Misaki.." ozval se za ní hlas. "Nechte mě být!" křičela. "Buď ticho ty svině!" zacpal jí pusu a spoutal ruce. Začínal jí rozepínat blůzu. "Nech jí!" křikl Katsuro a vrazil klukovi co ho mlátil pěstí. Rozeběhl se za Misaki a vrazil pěstí i klukovi vedle ní. Pak rychle utekli.

"Děkuju" poděkovala Misaki Katsurovi celá udýchaná u školy. "To je dobrý" řekl Katsuro, vzal jí za ruku a usmál. Misaki mu úsměv oplatila. Po škole šli domů. Teda ke Katsurovi. Misaki mu pomohla, protože cestou narazili na partu holek, které ho nenechali na pokoji. "Dík za záchranu" poděkoval zasmál se. "Není zač" musela se také zasmát. Vzala z lednice led a dala mu to na oko. Měl tam pořád monokla. "To je dobrý.." řekl jí a Misaki uklidila led zpět. "Misaki" "Ano?" "Já..chtěl bych ti něco říct.." "Poslouchám.."



***2.část***

"Já..miluji tě." Řekl jí. Misaki zůstala bez pohnutí sedět. Katsuro se k ní pomalu přiblížil a..políbil jí. "Páni" žasla Misaki. Katsuro se usmál. Misaki si ho přitáhla a políbila. "Taky tě miluji" usmála se. Když bylo pozdě večer, Misaki šla domů. Samozřejmě s doprovodem jménem Katsuro. "Díky" řekla Misaki a Katsuro jí políbil. Usmála se a zmizela za dveřmi domu.
"Ahoj mami." "Ahoj. Kde jsi byla?" "U kamarádky." "Opravdu?" "Jo…" Misaki trvala na svém. Připravila si tašku, umyla se a šla spát.
Další den šla s Katsurem na pouť. Vrátila se pozdě večer a stavila se ještě u něj doma. "Ahoj mami jsem doma" hlásila. "Jojo.." kývla její mamka. Misaki šla nahoru do pokoje. Tam se převlíkla a šla spát.
Uběhly 4 měsíce a Misaki a Katsuro spolu chodí. "Ahoj" pozdravil Misaki Katsuro, když jí viděl ve dveřích.
"Ahoj Katsuro" usmála se Mitsumi a šla ho obejmout. "Jak se máš?" zeptal se jí. "Dobře ty?" políbil jí. "Skvěle" usmál se. Misaki mu úsměv oplatila. Za ty 4 měsíce se toho hodně změnilo.

Misaki si našla nový kamarády, i když kluci jí někdy pořád otravují. Katsuro si našel také nové přátelé a začal kouřit.
"Katsuro nech toho" řekla mu Misaki, když uviděla jak vytahává z kapsy cigaretu a chce si ho zapálit. "Neboj se.." uklidňoval jí. Misaki se na něj znechuceně podívala a mávala rukou před sebou, aby odehnala ten kouř. Večer Misaki zavolal Katsuro. "Ahoj Katsuro, co potřebuješ?" zeptala se. "Ahoj p-puso." Ozvalo se z druhého konce. "Ty zase piješ?!" vyštěkla na něj Misaki. "Nooooooooo (škit)" Misaki to típla. "To snad není možný" řekla si pro sebe. Další den ráno někdo zazvonil. Misaki otevřela a uviděla 2 holky s Katsurem. "Ahoj mi ti tady nesem Katsura. Teda ti řeknem, že včera pěkně řádil." Řekli jí 2 holky. Misaki se na ně jen dívala, pomohla Katsurovi na gauč a zavřela dveře. "Co se to děje? To rozjedem ne?(škit)" byl pořád pod vlivem alkoholu. Misaki se rozjela slza po tváři.
Další den večer šla Misaki do baru s kamarádkami. "No tak Misaki..nebuď z toho tak smutná." Utišovali jí kamarádky. Misaki se na ně podívala a usmála se. "Tak dobře no" kamarádky se usmály. "Půjdeme tančit?" řekla jedna. "No jasně!!" přidaly se ostatní. S nimi šla i Misaki. A však uviděla Katsura jak flirtuje s nějakou holkou. "To snad není možný" podlomily se jí kolena. "Misaki!" strachovaly se o ni kamarádky.
Když se probudila, byla Misaki doma. "Ahoj Misaki" pozdravila jí máma. "Ahoj mami..co se stalo?" nevěděla. "Holky tě přivedly z baru." Řekla jí mamka. Misaki se koukla nad sebe a spatřila Katsura. "Ne ať de on pryč!" vylítla z gauče. "Počkej Misaki nech mě to vysvětlit!" "Ne!! Seš nechutnej závislák a hajzl! Už tě nechci nikdy vidět! Vypadni!!" "Takže to znamená že se rozcházíme?"

***3.část***


"Jo!" "Tak fajn!"křikl a pořádně za sebou třískl dveřmi. Misaki ucítila, jak jí po tváři teče slza. "To bude dobré.." utišovala jí mamka. Misaki se schoulila do klubíčka a brečela.
Další den ráno vstala v 7:15 a rychle se oblékla, vyčistila zuby, učesala, udělala svačinu a šla na autobus. Vyšla s úsměvem na tváři, ale když nikoho před jejím domem neuviděla, hned se jí úsměv ztratil. Chybělo jí držení za ruku, povídání si o čemkoliv a porozumění. Na zastávku přišla se sklopenou hlavou a všichni se na ni dívali.
"Misaki co ti je?" přiřítily se k ní kamarádky. "Já…rozešla jsem se s Katsurem." Řekla jim. "Cože?!" "To snad nemyslíš vážně!!?" začaly na ní křičet jedna přes druhou. "Ale.." nevěděla co říct. "Ty seš jen blbá, hnusná husa!!!" křikly na ní a utekly. Misaki začali téct po tváři potůčky slz.
Ve škole se mu nemohla podívat do tváře. A nehorší pro ni bylo, že po škole narazila na kluky a nikdo jí nemohl pomoci. "Ahoj Misaki.." řekl jeden z nich. "Ale copak..už u nemáš svého bodiguarda.." řekl další. "Nechte mě být!" řekla jim. "Ale neboj..tak hrozné to snad nebude…my nejsme tak špatní…uvidíš, že se ti to bude líbit." "To určitě, vy prasáci." Znechutil se jí pohled na ně. Chtěla utéct, ale jeden z kluků ji chytil. "Ale, ale….utíkání nemá smysl…" řekl jeden a sundal jí tričko.

"Pomoooooooooooc!" začala křičet. "Pomooo-" někdo jí zacpal pusu. "Buď zticha ty huso!" okřikl jí. Misaki začal téct potůček slz. Uviděla Katsura, jak se na to vše znechuceně dívá. "Katsuro" řekla tiše. Někdo jí rozepl kalhoty a podprsenku. Jeden z kluků jí zajel pod kalhotky a pomalu je začal sundávat. "Po!"křikla. "Ztichni!" Misaki celá bez sil spadla k zemi.
"Nechte ji být.!" Křikl na ně Katsuro. "Ale..tak tady náš ochránce dorazil…" řekl jeden z nich. "Katsuro-kun" řekla potichu, oslabená Misaki a zavřela víčka.
Katsuro všechny pobil a odnesl Misaki k sobě domů. Misaki se opět probudila u Katsura doma. "K-Katsuro" řekla šeptem. Katsuro se po dlouhé době usmál. "Ano jsem to já" políbil jí. Misaki vstala. "Ne promiň..j-já nemůžu.." "Ale Misaki..já tě miluju!" "Ne…já ti nevěřím.." řekla a šla domů. Doma si šla hned lehnout. Mamka jí udělala čaj a dala něco k jídlu aby se najedla. "Děkuju mami" podkovala jí s mírným úsměvem. Její mamka se lehce usmála, dala jí pusu na čelo a odešla vařit.
Když se další ráno probudila, uviděla nad svou hlavou známou osobu. Byl to Katsuro. "Ahoj Misaki." "K-Katsuro..co tady děláš?" řekla vysíleným tónem. "Já..chtěl jsem si s tebou promluvit." "My dva si nemáme o čem promluvit." "Ale ano. J-já vím že jsem byl sobec a blbej a všechno možný..já..nevěděl jsem co děláš.." omlouval se jí. "Já…přestal jsem kouřit, přestal jsem pít a vzdal jsem se i svých přátel." "Falešných přátel" dodala Misaki. "Misaki..j-já tě miluju..nedokážu si život bez tebe představit.." řekl jí něžným tónem.
***4.část***

Katsuro Misaki dlouze políbil. "Prosím..odpusť mi to všechno.." prosil jí. Misaki se zadívala do jeho krásným modrách očí..neodolala mu a odpustila mu to. "Dobře.." řekla po dlouhé době ticha. Katsuro se usmál a znovu jí políbil.
Další den se Misaki nemohla počkat rána. Těšila se až uvidí Katsura, chytne za ruku, políbáno a uslyší jeho hlas. Hned jak zazvonil zvonek letěla otevřít dveře.. "Ahoj Katsuro!" vlítla mu kolek krku. "Ahoj Misaki" políbil jí a šli do školy. Všichni na ně koukali. Spíše na Misaki. Nedávno jí viděli zoufalou, bez nikoho a teď jí vidí šťastnou s oblíbeným klukem. "Musí na nás všichni koukat?" vzdychla Misaki. "Asi jo..koukaj jakou mám pěknou babu.." řekl Katsuro. Misaki ze zasmála.
Odpoledne, když byla Misaki doma, chtěla zavolat Katsurovi. Pomohla mamce s nádobím, uklidil si pokoj a po namáhavé práci, po které jí bolely záda a nohy, zavolala Katsurovi.

***5.část***

Katsuro jí telefon však nebral. Misaki to zkoušela asi 10x, ale nic. Byla z toho celá zoufalá. Buď jí mohl zase s někým zahýbat a nebo je… Ne na to nechtěla ani pomyslet. Rozhodla se tedy, že půjde za ním, aby se podívala co s ním je. A možná, že má také jen viplý zvuk u telefonu a nebo je venku a nemá telefon s sebou. Misaki se však musela ujistit.
"N-ne!!!!!!!!" křikla zoufale. "Katsuro!!!!" křičela. "Ne!!! Katsuro!!To nesmíš!!" Běžela k mrtvému tělu, s mokrou tváří a potoky slz. "Katsuro!! To mi neděl!!" brečela. "Neeeeeeeeeeeee!" křičela na celé okolí.
"Vy!..." "Ano mi..potřebovali jsme se ho už konečně zbavit.." řekl jeden z party kluků. "A teď…něco nám dlužíš…" řekli a chytli Misaki. "Po!" křikla, ale jeden z nich jí zacpal pusu. Svlíkli jí tričko a rozepli podprsenku. Pak jí sundaly kalhoty a kalhotky. "Aaaaaaaaaaaaaaaaaa!" křikla při prvním vniknutí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teriseeek Teriseeek | Web | 18. října 2009 v 12:32 | Reagovat

Mám ráda třeba Miley Cyrus =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama